FAK


Dneska ráno v Praze nejezdili tramvaje. Silničáře totiž zase překvapilo, že nasněžilo. Meteorologové sice pořád varují před silnými námrazami a hustým sněžením ale z nějakého důvody se tyhle informace k silničářům nedostávají. Myslím, že práce silničáře je psychicky dost náročná hlavně přes zimní období. Každou chvíli totiž slyším, že jsou překvapeni. Schválně si zadejte do googlu spojení: silničáře překvapil. Najdete články jako: ostrý start pro silničáře!, silničáři jsou v šoku!, silničáře překvapil prudký déšť!, Silničáři jsou překvapení velice, že sníh zasypal jim silnice!. Musí být náročné být pořád ve stresu kdy, co přijde.
Nevím, zda je v tramvajích větší smrad v létě nebo v zimě. Tohle je random věta. 
tady mě ty lidi taky serou

FOTKA OD TYČE

Včera mi má klientka řekla, že si vždy na konci roku zjišťuje, kolik lidí zemřelo díky selfítyčím. Byla překvapená, když zjistila, že větší úmrtnost byla na chytání pokémonů. Plno lidí se utopeno, spadlo do propastí a řadu z nich srazily dopravní prostředky. Žijeme ve smutné době, kdy se na sebe lidé usmívají jen do malých elektronických krabiček. 
Já nejraději fotím na starej analog. Koupila jsem ho před lety na aukru za dvě stovky. Nevýhodu má v tom, že fotky nejsou zadarmo (film okolo 150 + vyvolání 150) ale rozhodně to stojí za to. Úprava fotek není potřeba protože s ním každá žlutá, seschlá louka vypadá jak zelený kopeček z Pána prstenů. Analogon kouzlí sám. Nejvíc si užívám skupinové fotky. Nikdo se po vyfocení neběží podívat jak na fotce vypadá. Nikdo Vám neřekne: ukaž. Nemusí se dělat dalších tisíc fotek do doby, než mají všichni otevřený oči a vypadají přinejhorším stejně dobře jako Britney Spears. K nezaplacení je hlavně ten pocit, když se těšíte, až film vyvoláte. Nejlepší je svolat kamarády na velkolepou projekci s lahví laciného vína. Tento druh zábavy může být i velice překvapivý v momentě kdy fotíte na akci, z které máte „okno“. Fotky jsou pak buď hodně dobrý anebo hodně špatný. Když jste na výletě, dejme tomu třeba v ZOO, tak se nedíváte na zvířátka skrz mobilní telefon nebo fotoaparát a nefotíte každého ptáčka desetkrát z jiného úhlu. Nemusíte pak trávit čas promazáváním sto padesáti šesti fotek jedné veverky. Veverka u plotu, veverka trochu dál, veverka ještě trochu dál, rozmazaná veverka, otočená veverka, veverka z boku, rozmazaná veverka, veverka ve skoku, veverka v zadu u stromu,... Kvalita fotek není perfektní, ostrost není vůbec dokonalá, ale já myslím, že v tomto dokonalém světě je rozostřenost někdy moc příjemná.


příklad první. povedená fotka. kačenky mám ráda, jsou jako já, taky mají pořád hlad

 příklad druhý. povedená fotka. tuhle mám moc ráda, Homolkovi na horách, to jsou ale panoramata, žejo mámo?

příklad toho když se fotka nepovedeně povede

příklad toho když se fotka nepovede a i kdyby se povedla tak není povedená ani drobek, drunk

příklad toho, když ani nevíte, že jste na párty fotily

AHOJ! BUDEME KAMARÁDI.



Tadááá vítejte na mém blogu. Tohle je moje takové intro. Něco jako sraz anonymních alkoholiků. Ahoj, moje jméno je Žaneta. Ahoj. Mám ráda avokádoví sushi, ibalgin, horory, hotelové snídaně, koncerty a především lidi kolem sebe ťuťuňu. Nemám ráda pizzu hawai, stroboskop, čaj s cukrem, lidi co nemají rádi jiný lidi, otázku: ty brejle jsou dioptrický?, westernové filmy a zimu. Pocházím z kraje rybníků, kaprů, piva a lázní. Teď bydlím v Praze. Takže jsem taková PraŽanda, lol.
No a o tom všem si budem povídat přeci. A kdy? Zase příště, teď vypněte nás prosím, ať nebolí vám hlova. Nečekejte tu nic smysluplného a hlavně mě neberte vážně prosím vás. 
Čau.